Něco o mé činnosti
Moje výtvarničení má poměrně široký záběr. Začnu od současna. V rámci možností se věnuji převážně volné tvorbě (krajiny, portréty, koně, občas i zátiší). Z technik používám tužku, pero, pastel, temperu a olej, někdy i pastelky.
Dlouhá léta jsem zvána na řemeslné trhy, kde díky svému zájmu o starou architekturu mohu nabídnout upomínkové obrázky, především z místa konání trhů. Spolupracuji s informačními centry, galeriemi a muzei, s městskými a obecními úřady. Také vymýšlím a realizuji různé autorské tiskoviny, přáníčka pro děti, papírové loutky a pod. Tolik stručně k mým běžným aktivitám.
Můj zájem o výtvarno začal někde hluboko v dětství. Strašně mě bavilo kreslit a malovat a snila jsem o tom, že to budu dělat celý život. Dařily se mi portréty lidiček z mého okolí... a vlastně to mi zůstalo. Po výtvarných kurzech během školní docházky (ak. malíř Fr.Danihelka a prof.Dobromil Zahradník) jsem absolvovala Výtvarnou školu Václava Hollara v Praze (tehdy ještě bez označení jména). Později jako výtvarník propagace jsem vystřídala několik málo zaměstnání. Nějaký čas jsem také pracovala jako aranžérka; tuto zkušenost dodnes mnohdy uplatním. Splnila se mi také touha pracovat v divadle. Je to již velmi dávno, ale stopy zůstaly. Později na toto téma vznikla také výstava obrazů ve Východočeském divadle v Pardubicích. Při práci v divadle jsem se hojně věnovala "krásnému písmu"; nějaký čas jsem se chtěla výtvarně ubírat tímto směrem, ale vrátila se touha malovat a kreslit....
V té době-70. a 80. léta-nebylo možné opustit jen tak zaměstnání, ale věnovala jsem malování každou volnou chvilku. Zúčastňovala jsem se společných výstav obrazů v pardubické galerii Díla (prodejna ČFVU). Když doba dovolila opustit zaměstnání, věnovala jsem se více volné tvorbě.
Tehdy mě velmi přitahovala různá zákoutí s vodní hladinou. Začala mne však také čím dál více oslovovat stará architektura; nějakou dobu jsem se cítila být "malířem architektury". Tento zájem jsem uplatnila (a uplatňuji stále) v tvorbě a nabídce na výše uvedených řemeslných trzích ve formě upomínkových obrázků s místními dominantami.
V r. 1982 jsem uspořádala první větší samostatnou výstavu svých obrazů (krajiny, portréty, vymyšlenosti). Byla různá tématická období a stále se objevují nová. Vždy mě něco takzvaně "drží", ať už staré Pardubice, "Slunečníky", "Stromy a květy", "Okna", různá zastavení (Všelákovská, "Města, místa, místečka", případně "Hory, místa, místečka") a "vymyšleností"-milované, obdivované i zatracované. Je to součást mého výtvarného cítění, vyjádřeného úplně jinou formou. Jsou to vzpomínky, sny, představy, tajemno; to vše částečně inspirováno reálnem, ale přetransformováno. Zatím jsem realizovala asi 35 výstav po vlastech českých, většinou samostatných.
Příští výstavu chystám na březen 2012 ve foyeru Východočeského divadla v Pardubicích; bude to již druhá "O divadle a o jiném".
Průběžně se i nadále věnuji návrhům a úpravě příležitostných tiskovin-tématických pohlednic, pamětních listů, pozvánek a jiných úprav tiskovin. Doba předvánoční pak je ve znamení vánočních a novoročních přání (snad se časem vrátí jejich sláva, nyní částečně vytlačená internetem a e-maily...) .
Velkou inspirací k tvorbě je oblíbená pěší turistika, přinášející zážitky z mnoha krásných míst. Často mne tak silně osloví, že se poté nebo později objevují na mých obrazech... BMB
